Daň z příjmu: termíny, zálohy a číslo účtu

Jaké je číslo účtu pro platbu daně z příjmu

Číslo účtu pro platbu daně z příjmu se skládá ze tří částí: předčíslí, které určuje druh daně, základního čísla účtu konkrétního finančního úřadu a kódu banky 0710 (Česká národní banka). Předčíslí pro daň z příjmu fyzických osob je jiné než pro daň z příjmu právnických osob a jiné než pro srážkovou daň, proto je potřeba použít správnou kombinaci — záměna předčíslí je jednou z nejčastějších chyb při ruční platbě daně.

Základní číslo účtu se liší podle toho, který finanční úřad je pro vás místně příslušný — tedy podle vašeho trvalého bydliště nebo sídla firmy. Přehled, jak zjistit svůj příslušný úřad a jeho účet, najdete v článku Finanční úřad: kontakty, čísla účtů a pobočky podle měst.

Kde si číslo účtu ověřit

Nejspolehlivější je ověřit si aktuální předčíslí a číslo účtu přímo na webu Finanční správy nebo v aplikaci MOJE daně, kde se údaje generují automaticky i přímo do platebního příkazu při elektronickém podání přiznání. Ruční přepisování čísla účtu z paměti nebo ze staršího dokladu není bezpečné, protože se organizace finančních úřadů i jejich účtů může v čase měnit.

Variabilní symbol platby

Kromě správného čísla účtu je potřeba uvést i variabilní symbol, kterým finanční úřad platbu spáruje s vaším daňovým spisem. U fyzických osob je variabilním symbolem obvykle rodné číslo bez lomítka, u právnických osob IČO. Bez správně uvedeného variabilního symbolu hrozí, že úřad platbu nedokáže přiřadit a bude ji evidovat jako platbu neznámého plátce, což může vést ke zbytečným upomínkám.

Kdy se platí daň z příjmu a jaké jsou termíny přiznání

Základní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob je do konce března následujícího roku. Pokud přiznání podáváte elektronicky, lhůta se automaticky prodlužuje o měsíc. Pokud vám přiznání zpracovává daňový poradce na základě plné moci, lhůta se prodlužuje až do konce června — podmínkou je, že plnou moc doručíte finančnímu úřadu ještě před uplynutím standardní tříměsíční lhůty.

Daň je splatná ve stejný den jako termín pro podání přiznání. Pokud přiznání podáte dřív, než je nutné, daň je přesto splatná až v poslední den zákonné lhůty, není potřeba platit dopředu. Pokud naopak víte, že přiznání stihnete až na poslední chvíli, vyplatí se peníze na daň mít připravené předem, aby platba doputovala na účet finančního úřadu včas — bankovní převod může trvat i den navíc, hlavně o víkendu nebo svátku.

Co když termín zmeškáte

Za pozdní podání i pozdní úhradu hrozí sankce — pokuta za opožděné podání a úrok z prodlení za pozdní platbu. Finanční úřad má u drobnějších prodlení určitou toleranci v podobě několikadenní lhůty bez sankce, spoléhat se na ni ale není rozumné, lepší je termín hlídat dopředu.

Pokud víte předem, že přiznání ve lhůtě nestihnete, má smysl zvážit včasné zplnomocnění daňového poradce — tím lhůtu legálně posunete až do léta, místo abyste riskovali pokutu za pozdní podání bez jakéhokoli formálního důvodu.

Jak se počítají zálohy na daň z příjmu

Zálohy na daň z příjmu se stanovují na základě poslední známé daňové povinnosti, tedy podle daně, kterou jste zaplatili za předchozí zdaňovací období. Podle výše této částky finanční úřad určí, zda zálohy platíte čtvrtletně, pololetně, nebo je platit nemusíte vůbec.

Poplatníci s nízkou poslední daňovou povinností zálohy neplatí. Se stoupající částkou nastupuje nejprve pololetní placení dvou záloh ročně a při vyšší dani čtvrtletní placení čtyř záloh. Konkrétní hraniční částky stanovuje zákon o daních z příjmů a mohou se v čase měnit, aktuální hranice si ověřte na webu Finanční správy.

Zálohy se počítají a platí v průběhu takzvaného zálohového období, tedy mezi termínem pro podání jednoho a druhého přiznání. Zaplacené zálohy se pak na konci zdaňovacího období započítávají na skutečnou daňovou povinnost vypočtenou v novém přiznání — pokud jste na zálohách zaplatili víc, vznikne přeplatek, pokud méně, doplácíte rozdíl.

Zálohy u právnických osob

U právnických osob funguje princip výpočtu záloh obdobně — vychází se z poslední známé daňové povinnosti a podle její výše se určuje periodicita i výše zálohy. Firma může požádat finanční úřad i o stanovení záloh jinak, například když očekává výrazně nižší zisk než v předchozím roce, třeba kvůli jednorázové mimořádné události, která ovlivnila hospodaření jen v minulém roce.

Kdy se zálohy neplatí

Zálohy se neplatí, i pokud poslední známá daňová povinnost nepřesáhla zákonem stanovenou hranici, a rovněž v prvním roce podnikání, kdy poplatník ještě žádnou poslední daňovou povinnost nemá, ze které by se záloha odvíjela.

Jak podat daňové přiznání elektronicky

Elektronické podání přiznání je dnes nejrychlejší a nejpohodlnější cesta, navíc u fyzických osob prodlužuje lhůtu o měsíc oproti papírovému podání. Nejčastěji se využívá portál MOJE daně, kam se přihlásíte datovou schránkou, bankovní identitou nebo jiným prostředkem elektronické identifikace.

V portálu si formulář vyplníte přímo online, systém hlídá základní logické chyby a po odeslání dostanete potvrzení o doručení. Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona, musí přiznání podávat elektronicky povinně — papírové podání by bylo považováno za vadné a úřad by vás vyzval k nápravě.

Podrobný návod, jak se do systému přihlásit a co všechno v něm vyřídíte, najdete v článku Moje daně: jak se přihlásit a podat přiznání online. Kompletní přehled formuláře a jeho vyplnění popisuje text Formulář pro daň z příjmu: jak a kdy podat přiznání.

Jak vyplnit dodatečné daňové přiznání

Dodatečné daňové přiznání podáváte v situaci, kdy po uplynutí řádné lhůty zjistíte, že jste v původním přiznání uvedli špatné údaje — ať už jste zapomněli na nějaký příjem, uplatnili chybnou odčitatelnou položku, nebo se prostě spletli ve výpočtu.

Pokud dodatečné přiznání vede ke zvýšení daně, musíte ho podat do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste chybu zjistili, a ve stejné lhůtě rozdíl doplatit. Pokud naopak zjistíte, že jste zaplatili víc, než jste měli, dodatečné přiznání na nižší daň podat můžete, ale není to povinnost ve stejném smyslu jako u doplatku.

Kde vzor najít

Formulář pro dodatečné přiznání má stejnou strukturu jako řádné přiznání, jen se v něm navíc vyplňuje oddíl s rozdílem oproti poslední známé daňové povinnosti a důvodem podání. Interaktivní formulář najdete na webu Finanční správy nebo přímo v aplikaci MOJE daně.

Kdy je daň z prodeje nemovitosti osvobozená

Příjem z prodeje nemovitosti je od daně z příjmu osvobozený ve dvou hlavních případech. Prvním je, že jste v nemovitosti měli bydliště bezprostředně před prodejem po dobu nejméně dvou let. Druhým je časový test vlastnictví — pokud jste nemovitost vlastnili déle než pět let (u nemovitostí nabytých dříve platí i desetiletá lhůta podle staršího znění zákona), příjem z prodeje je osvobozený bez ohledu na to, jestli jste v ní bydleli.

Pokud časový test nesplňujete, ale peníze z prodeje použijete na pořízení vlastního bydlení, může se uplatnit osvobození i v tomto případě, podmínky ale zákon stanovuje poměrně přesně a je potřeba je splnit formálně, včetně oznámení finančnímu úřadu ve stanovené lhůtě od přijetí peněz.

Zvlášť se řeší situace, kdy nemovitost pochází z dědictví — do doby vlastnictví se pak započítává i doba, po kterou nemovitost vlastnil zůstavitel, pokud šlo o příbuzného v řadě přímé nebo manžela. Tato takzvaná kontinuita doby vlastnictví může znamenat, že i nemovitost zděděná nedávno bude od daně osvobozená, pokud ji zůstavitel vlastnil dostatečně dlouho ještě před svým úmrtím.

Co se počítá do základu daně, když osvobození neplatí

Pokud časový test nesplňujete a příjem z prodeje osvobozený není, do základu daně vstupuje rozdíl mezi prodejní cenou a prokazatelně vynaloženými výdaji na pořízení nemovitosti (kupní cena, náklady spojené s koupí, prokazatelné technické zhodnocení). Tento rozdíl se pak zdaňuje jako ostatní příjem podle zákona o daních z příjmů.

Podrobně se osvobození a výpočtu daně věnuje článek Daň z prodeje nemovitosti: kdy se neplatí a jak podat přiznání, obecný přehled najdete v textu Daň z příjmu a daň z prodeje nemovitosti: kdy platit.