Vedlejší činnost při zaměstnání: kolik zaplatíte na pojistném

Kdy může zaměstnanec podnikat na vedlejší činnost

Souběh zaměstnání a podnikání na vedlejší činnost zákon obecně umožňuje. Podnikat na vedlejší činnost může každý, kdo má zároveň zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, studuje, pobírá důchod, je na rodičovské dovolené nebo splňuje jiný z důvodů uvedených v zákoně o důchodovém pojištění – právě ten definuje, co se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Co ověřit v pracovní smlouvě

Zaměstnavatelův souhlas se zahájením podnikání zákon obecně nevyžaduje, výjimkou jsou situace, kdy pracovní smlouva obsahuje konkurenční doložku nebo omezení výdělečné činnosti ve stejném oboru. To se týká hlavně vedoucích pozic a specifických profesí, kde hrozí střet zájmů. Vždy se vyplatí smlouvu před zahájením vedlejší činnosti zkontrolovat, případně o svém záměru zaměstnavatele informovat, i když to není povinnost.

Vedlejší činnost se často zakládá i v situaci, kdy si zaměstnanec chce vyzkoušet vlastní podnikatelský nápad bez rizika ztráty pravidelného příjmu ze zaměstnání. Právě nižší odvodová zátěž u vedlejší činnosti dělá z tohoto řešení oblíbený způsob, jak podnikání rozjet postupně.

Samotné založení živnosti probíhá stejným způsobem bez ohledu na to, jestli bude vedlejší, nebo hlavní – rozdíl je jen v tom, jak se pak posuzují odvody a jak se přihláška vyplňuje na příslušných formulářích. Postup ohlášení živnosti na živnostenském úřadě popisuje článek Živnostenský úřad: jak si vyřídit živnostenský list, kde najdete i to, jaké dokumenty si na úřad připravit.

Kolik zaplatíte na sociálním pojištění jako zaměstnanec s vedlejší činností

U vedlejší činnosti je sociální pojištění na rozdíl od hlavní činnosti dobrovolné do okamžiku, než roční příjem po odečtení výdajů přesáhne takzvanou rozhodnou částku. Tu každý rok stanovuje zákon a mění se podle průměrné mzdy, aktuální výši najdete na webu České správy sociálního zabezpečení.

Pokud příjem tuto hranici nepřekročí, sociální pojištění platit nemusíte vůbec. Pokud ji překročí, povinnost platit vzniká zpětně za celý kalendářní rok a doplatíte ji podle přehledu o příjmech a výdajích, který podáváte OSSZ po skončení roku. To znamená, že po celý rok můžete zálohy dobrovolně neplatit a teprve po podání přehledu zjistíte, zda a kolik doplácíte.

Pokud víte, že vám příjem hranici pravděpodobně přesáhne, může se vyplatit platit zálohy dobrovolně už v průběhu roku, abyste se vyhnuli jednorázovému vysokému doplatku po podání přehledu. Zálohy si u vedlejší činnosti můžete nastavit v libovolné výši nad stanovené minimum, které se pro vedlejší činnost počítá jinak než u hlavní.

Podrobný přehled aktuálních sazeb a limitů pro vedlejší činnost, včetně toho, jak se rozhodná částka v jednotlivých letech mění, najdete v článku OSVČ na vedlejší činnost: odvody a přehledy. Vyplatí se ho projít zejména v prvním roce podnikání, kdy je snadné limit podcenit a pak řešit nečekaně vysoký doplatek po podání přehledu.

Jak se počítají minimální zálohy u vedlejší činnosti

Na rozdíl od hlavní činnosti OSVČ, kde platíte minimální zálohy na sociální pojištění povinně bez ohledu na výši příjmu, u vedlejší činnosti minimální záloha jako taková neplatí do okamžiku překročení rozhodné částky. Výše zálohy na sociální pojištění se odvíjí přímo od skutečně dosaženého vyměřovacího základu z předchozího přehledu.

U zdravotního pojištění je situace jiná – povinnost platit zálohy máte vždy, i u vedlejší činnosti, ale bez povinnosti dodržet zákonem stanovenou minimální výši zálohy jako u hlavní činnosti. To znamená, že pokud je vaším hlavním zdrojem zdravotního pojištění zaměstnání, kde za vás odvody platí i zaměstnavatel, u vedlejší činnosti platíte zdravotní pojištění jen z reálně dosaženého vyměřovacího základu, klidně i v nízké částce.

Přesný výpočet minimálních záloh pro hlavní i vedlejší činnost najdete v článku o zálohách OSVČ na pojištění, kde je rozdíl mezi oběma režimy popsán podrobněji i s praktickými příklady výpočtu.

Počítá se pronájem nemovitosti do vedlejší činnosti

Ne automaticky. Příjmy z pronájmu nemovitosti, pokud nejde o podnikání s ubytovacími službami, se obvykle zdaňují podle samostatného paragrafu zákona o daních z příjmů určeného pro příjmy z nájmu, ne jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Do vedlejší činnosti OSVČ se tak běžně nezapočítávají a neovlivňují ani povinnost platit sociální pojištění jako OSVČ.

Výjimkou jsou situace, kdy pronájem má charakter podnikání – třeba krátkodobé ubytování se službami podobnými hotelovým, úklidem, výměnou ložního prádla a podobně. V takovém případě už jde o živnost a příjmy se posuzují jako z vedlejší nebo hlavní samostatné výdělečné činnosti podle celkové situace osoby, včetně souvisejících odvodových povinností.

Rozlišení mezi „obyčejným“ pronájmem a podnikáním v oblasti ubytovacích služeb bývá v praxi jedna z nejčastějších sporných otázek, se kterou se OSVČ setkávají. Pokud si nejste jistí, do jaké kategorie váš pronájem spadá, vyplatí se to probrat s daňovým poradcem ještě před zahájením činnosti.

Jak dokládáte příjmy z vedlejší činnosti OSVČ

Po skončení kalendářního roku podáváte přehled o příjmech a výdajích jak na OSSZ, tak na zdravotní pojišťovně. V přehledu uvedete celkové příjmy a výdaje za rok a vyznačíte, že jde o vedlejší činnost – zpravidla je potřeba doložit i důvod, proč se činnost považuje za vedlejší, například potvrzení o zaměstnání nebo studiu.

Na základě přehledu se dopočítá, zda jste povinni doplatit sociální pojištění a jaká bude výše záloh pro následující období. Přehled se podává i v případě, že jste v daném roce nedosáhli žádného příjmu, pokud jste po celou dobu vedli živnost jako vedlejší činnost.

Doklady k prokázání důvodu vedlejší činnosti se liší podle situace – u zaměstnanců jde obvykle o potvrzení zaměstnavatele nebo evidenční list důchodového pojištění, u studentů potvrzení o studiu, u důchodců výměr důchodu. Tyto doklady je vhodné mít připravené už při podání přehledu, aby se zpracování zbytečně neprotahovalo.

Přehled o příjmech a výdajích se týká i daňového přiznání, které OSVČ s vedlejší činností musí podat na finančním úřadě obdobně jako OSVČ s hlavní činností. Termín pro podání přehledů na OSSZ a zdravotní pojišťovnu se obvykle odvíjí od termínu podání daňového přiznání, proto je praktické řešit obě povinnosti souběžně a nenechávat si podání přehledů na poslední chvíli po odevzdání daňového přiznání.

Jak přejít z vedlejší na hlavní činnost

Pokud přestanete splňovat podmínky pro vedlejší činnost – například skončíte zaměstnání nebo přestanete studovat – musíte změnu oznámit OSSZ i zdravotní pojišťovně. Od tohoto okamžiku se na vás vztahují pravidla pro hlavní činnost, včetně povinnosti platit minimální zálohy na sociální i zdravotní pojištění bez ohledu na výši příjmu.

Než k přechodu dojde, je dobré si spočítat dopad na měsíční rozpočet, protože zálohy u hlavní činnosti bývají výrazně vyšší než u vedlejší, kde se do překročení rozhodné částky sociální pojištění vůbec neplatí. Přechod je potřeba oznámit bez zbytečného odkladu, obvykle do osmi dnů od okamžiku, kdy nastala rozhodná skutečnost.

Pokud teprve zvažujete přechod na podnikání na plný úvazek, přehled celého procesu najdete v článku o založení živnostenského listu, kde je popsáno i to, jak se registrace u jednotlivých úřadů provazuje dohromady. Pokud si naopak chcete jen ověřit, zda konkrétní OSVČ nebo firma reálně podniká a jak dlouho, hodí se k tomu veřejné rejstříky popsané v článku jak ukončit podnikání OSVČ a najít OSVČ v rejstříku.

Opačný přechod, tedy z hlavní zpět na vedlejší činnost, funguje obdobně – i tuto změnu je potřeba OSSZ a zdravotní pojišťovně oznámit a doložit důvod, proč se činnost znovu stává vedlejší, například nový nástup do zaměstnání. Dokud změnu formálně neoznámíte, úřady vás nadále vedou v předchozím režimu bez ohledu na to, jaká je realita.