EET v roce 2027: vrací se evidence tržeb?

Co je EET a jak fungovala

Elektronická evidence tržeb byl systém, který podnikatelům ukládal v reálném čase hlásit finanční správě každou platbu přijatou v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem. Při každé transakci se odeslal záznam na server finanční správy a zákazník dostal účtenku s unikátním kódem, kterou si mohl podle potřeby ověřit.

Cílem EET bylo omezit daňové úniky u plateb, které se snadno dají zatajit, protože o nich neexistuje jiný elektronický záznam než u bezhotovostních transakcí přes bankovní účet. Systém se zaváděl postupně po jednotlivých vlnách odvětví – nejdřív se týkal stravovacích a ubytovacích služeb, později maloobchodu a dalších oborů.

EET byla v Česku po letech fungování zrušena a povinnost elektronicky evidovat tržby v reálném čase v tuto chvíli neplatí.

Jak probíhala jedna platba pod EET

V praxi to fungovalo tak, že pokladní systém při každé platbě odeslal na server finanční správy datovou zprávu s informacemi o tržbě ještě předtím, než zákazník dostal účtenku. Server obratem vrátil unikátní fiskální identifikační kód, který se na účtenku vytiskl. Pokud spojení se serverem nefungovalo, existoval i záložní režim, ve kterém se údaje odeslaly dodatečně, jakmile se spojení obnovilo.

Se zrušením EET zanikla i povinnost mít u pokladny zvláštní evidenční zařízení certifikované pro komunikaci se serverem finanční správy, což řadě menších podnikatelů ušetřilo náklady na pořízení a údržbu takového vybavení.

Vrací se EET v roce 2027?

V posledních měsících se v médiích i politických debatách objevují úvahy o návratu evidence tržeb v nějaké nové podobě, často zmiňované pod pracovním označením EET 2.0. Konkrétní paragrafové znění ani přesný termín účinnosti ale v tuto chvíli nejsou schválené, takže jakékoliv datum, včetně roku 2027, je zatím spíš orientační než jisté.

Co se zatím ví jistě

Návrh na obnovení evidence tržeb je předmětem legislativního procesu, který zahrnuje projednávání ve vládě i v parlamentu. Dokud návrh neprojde celým schvalovacím procesem a nevyjde ve Sbírce zákonů, nejde o platnou povinnost. Podnikatelům se proto vyplatí sledovat oficiální informace z Ministerstva financí a Finanční správy, ne jen mediální spekulace.

Pokud k obnovení evidence dojde, dá se očekávat přechodné období, ve kterém by se podnikatelé mohli na novou povinnost technicky připravit – podobně jako se to dělo při prvním zavádění EET.

Proč se o návratu vůbec mluví

Diskuse o obnovení evidence tržeb se obvykle objevuje v souvislosti se snahou státu omezit šedou ekonomiku a zvýšit výběr daní z hotovostních plateb. Argumenty pro i proti obnovení evidence se v posledních letech opakovaně objevují v odborných i politických debatách, zatím ale bez shody na konkrétní podobě, která by nahradila nebo vylepšila původní systém.

Do rozhodnutí legislativců se proto vyplatí brát jakékoliv datum jen jako pracovní odhad, ne jako potvrzenou skutečnost.

Koho by se nová evidence tržeb týkala

Případná obnovená evidence tržeb by se pravděpodobně opět týkala firem a OSVČ, které přijímají platby v hotovosti, kartou nebo jiným způsobem srovnatelným s hotovostní platbou – tedy hlavně maloobchodu, gastronomie, služeb pro domácnost a dalších oborů s přímým kontaktem se zákazníkem.

Firmy fungující výhradně na bezhotovostní platby, tedy fakturující převodem na účet, by se novou evidencí tržeb pravděpodobně nemusely zabývat vůbec, protože jejich příjmy jsou už teď dohledatelné přes bankovní výpisy. Přesný okruh povinných subjektů ale bude záviset na finální podobě zákona, pokud vůbec bude schválen.

Zkušenost z prvního zavádění EET

Při prvním zavádění EET se povinnost týkala jednotlivých oborů postupně, v jednotlivých vlnách rozdělených podle druhu podnikání. Pokud by se podobný model uplatnil i u případné nové evidence, dá se očekávat, že by se nejdřív týkala oborů s vysokým podílem hotovostních plateb, jako je pohostinství nebo maloobchod, a teprve později by se případně rozšiřovala na další segmenty.

Menší živnostníci s příležitostnými hotovostními tržbami, například řemeslníci fakturující jednotlivé zakázky, by pravděpodobně sledovali stejná pravidla jako obory s pravidelným denním hotovostním provozem, konkrétní hranice a výjimky ale opět záleží na finálním znění zákona.

Co je výdajový a příjmový pokladní doklad

Bez ohledu na osud evidence tržeb platí, že každý podnikatel, který pracuje s hotovostí, by měl vést řádnou pokladní evidenci. Základními doklady jsou příjmový pokladní doklad, který potvrzuje přijetí hotovosti do pokladny, a výdajový pokladní doklad, potvrzující výplatu hotovosti z pokladny.

Co musí doklad obsahovat

• pořadové číslo dokladu
• datum vystavení
• částku a slovní vyjádření částky
• důvod platby (za co se platí)
• podpis osoby, která hotovost přijala nebo vydala

Pokladní doklady tvoří základ pro vedení pokladní knihy, ze které je kdykoliv vidět aktuální hotovostní zůstatek a historie všech pohybů v pokladně.

Kdy doklad vystavujete

Příjmový doklad vystavujete vždy, když do pokladny přijímáte hotovost – ať už jde o tržbu od zákazníka, nebo o vklad vlastních peněz podnikatele do pokladny. Výdajový doklad naopak vystavujete při každé výplatě z pokladny, například při nákupu drobného vybavení za hotové nebo při výběru hotovosti pro osobní potřebu podnikatele. Oba typy dokladů se číslují v souvislé řadě, aby bylo možné kdykoliv zpětně dohledat kompletní historii pohybů v pokladně.

Dobrým zvykem je i pravidelně, například jednou týdně, srovnávat fyzický zůstatek hotovosti v pokladně se zápisy v pokladní knize – případný rozdíl tak odhalíte hned, ne až při účetní uzávěrce na konci roku.

Kde stáhnout vzor pokladního dokladu

Vzory příjmových i výdajových pokladních dokladů jsou volně dostupné ke stažení na webech zaměřených na účetnictví a podnikání, obvykle ve formátu pro tisk nebo jako šablona do tabulkového editoru. Řada účetních a fakturačních programů navíc pokladní doklady generuje automaticky přímo v rámci softwaru, takže se vzor tisknout ani nemusí.

Podrobný vzor obou typů dokladů a vysvětlení, jak je správně vyplnit, najdete v článku Pokladní doklad a pokladní systém pro OSVČ.

Papírový vzor, nebo software?

Papírový vzor se hodí pro drobné podnikatele s minimem hotovostních transakcí měsíčně, kde stačí vést evidenci ručně. Pokud ale s hotovostí pracujete denně nebo máte víc zaměstnanců u pokladny, vyplatí se investovat do jednoduchého pokladního softwaru, který doklady generuje automaticky, hlídá číselnou řadu a exportuje podklady rovnou pro účetnictví.

Jak se na případnou povinnost připravit

I bez jistoty, jestli a v jaké podobě se evidence tržeb vrátí, se vyplatí mít pokladní agendu v pořádku už teď. Řádně vedené pokladní doklady a přehledná evidence hotovostních tržeb jsou totiž základní povinností podle zákona o účetnictví a daňové evidence bez ohledu na to, jestli navíc existuje elektronická evidence v reálném čase.

Praktické kroky

• veďte pokladní knihu průběžně, ne až zpětně před přiznáním
• vystavujte účtenky nebo pokladní doklady ke každé hotovostní platbě
• zálohujte si podklady v elektronické i papírové podobě
• sledujte oficiální zprávy Finanční správy, ne jen mediální titulky

Pokud budete potřebovat vyřešit fakturaci, i tu je dobré mít nastavenou spolehlivě – ať už jde o platby v hotovosti, nebo o běžné faktury online. Přehled toho, jak s pokladnou a hotovostními platbami zacházet v praxi u konkrétních bank, najdete i v článcích Pokladní doklady a evidence tržeb: vzory a stav EET a Pokladna a EET pro OSVČ: pokladní doklady a povinnosti.

Co dělat, pokud povinnost skutečně přijde

Pokud se evidence tržeb v nějaké podobě skutečně obnoví, podnikatelé, kteří s hotovostí pracují, budou pravděpodobně potřebovat pokladní systém nebo aplikaci schopnou se s novým systémem propojit. Zkušenost z minulého zavádění EET ukázala, že se vyplatí řešení nepodceňovat na poslední chvíli – dřívější příprava obvykle znamená nižší náklady a méně stresu při přechodu na nový systém.

Rozumné je i pravidelně zálohovat elektronické podklady mimo samotný pokladní systém, ať už jde o cloudové úložiště, nebo externí disk – ztráta dat by v případě kontroly znamenala zbytečné komplikace, bez ohledu na to, jestli evidence tržeb v reálném čase existuje, nebo ne.