Kdy musíte podat daňové přiznání a jak ho spočítat

Kdy musíte podat daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání vzniká automaticky každé OSVČ, tedy komukoli, kdo má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Kromě toho musí přiznání podat i zaměstnanec, pokud má vedle mzdy další zdanitelné příjmy přesahující zákonem stanovený limit, obvykle 20 000 Kč za rok – typicky jde o příjem z pronájmu, prodeje majetku nebo přivýdělku mimo hlavní zaměstnání.

Kdy přiznání podávat nemusíte

• Máte příjmy jen ze zaměstnání a nemáte žádné další zdanitelné příjmy nad limit
• Váš zaměstnavatel vám na požádání provedl roční zúčtování daně
• Vaše vedlejší příjmy jsou osvobozené od daně nebo pod stanoveným limitem

Naopak povinnost přiznání podat vzniká i v některých specifických situacích, například při prodeji nemovitosti mimo zákonem stanovenou dobu vlastnictví nebo bydliště – více v článku Daň z příjmu a daň z prodeje nemovitosti: kdy platit. Naopak situace, kdy se daň z prodeje nemovitosti neplatí vůbec, protože se uplatní zákonné osvobození, popisuje článek Daň z prodeje nemovitosti: kdy se neplatí a jak podat přiznání – i v takovém případě je ale někdy potřeba osvobozený příjem v přiznání alespoň oznámit.

Zvláštní pozornost si zaslouží i situace zaměstnanců, kteří mají v jednom roce příjem od více zaměstnavatelů zároveň, aniž by šlo o klasický souběh dvou zaměstnání – typicky při změně práce uprostřed roku. Pokud u nového zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani a požádáte o roční zúčtování, obvykle přiznání podávat nemusíte, záleží ale na tom, jestli vám bývalý zaměstnavatel řádně vystavil potvrzení o zdanitelných příjmech a jestli nová firma tyto údaje do zúčtování zahrne.

Jak se dělá daňové přiznání krok za krokem

Vyplnění daňového přiznání zvládne většina OSVČ i sama, pokud postupuje systematicky. Základní postup vypadá takto:

Postup vyplnění

• Shromážděte podklady – přehled příjmů a výdajů, doklady o slevách a odečtech, potvrzení o zaplacených zálohách
• Zvolte způsob uplatnění výdajů – skutečné výdaje evidované v účetnictví nebo daňové evidenci, nebo výdajový paušál procentem z příjmů
• Vyplňte základní údaje o poplatníkovi a druh příjmů podle příslušných paragrafů zákona o daních z příjmů
• Uplatněte slevy na dani a nezdanitelné části základu daně, na které máte nárok
• Spočítejte výslednou daňovou povinnost a porovnejte ji se zaplacenými zálohami
• Podejte přiznání finančnímu úřadu do stanoveného termínu a případný doplatek uhraďte

Kdo si netroufá na vyplnění sám, může využít daňového poradce, což navíc prodlužuje zákonnou lhůtu pro podání přiznání.

Volba mezi skutečnými výdaji a výdajovým paušálem patří k nejdůležitějším rozhodnutím při vyplňování přiznání, protože ovlivňuje výslednou daňovou povinnost i výši odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Paušál je jednodušší na administrativu, protože nemusíte evidovat jednotlivé doklady o výdajích, skutečné výdaje se naopak vyplatí, pokud máte reálně vysoké náklady spojené s podnikáním, které paušální procento nepokryje. Volbu je možné každý rok měnit podle toho, co je v dané situaci výhodnější, s výjimkou několika specifických omezení, na která je dobré se předem zeptat účetního nebo daňového poradce.

Před samotným podáním se vyplatí projít si přiznání ještě jednou od začátku a porovnat součty s podklady, ze kterých jste vycházeli. Nejčastější chyby vznikají u přehlédnutých příjmů, které se do formuláře jednoduše zapomenou zahrnout, nebo naopak u chybně uplatněných slev, na které poplatník ve skutečnosti nemá nárok. Obojí může vést k tomu, že finanční úřad přiznání vrátí k doplnění nebo zahájí kontrolu.

Kdy se podává opravné daňové přiznání

Opravné daňové přiznání se podává, pokud po odevzdání řádného přiznání zjistíte, že jste udělali chybu – například jste zapomněli uvést nějaký příjem, uplatnili nesprávnou slevu nebo se spletli ve výpočtu. Podmínkou je, že opravu uděláte ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného přiznání.

Rozdíl mezi opravným a dodatečným přiznáním

Pokud chybu zjistíte až po uplynutí lhůty pro podání řádného přiznání, nejde už o opravné, ale o dodatečné daňové přiznání, které má jiná pravidla a lhůty. Dodatečné přiznání se podává bez zbytečného odkladu poté, co chybu zjistíte, a může se k němu vázat i sankce, pokud výsledkem je vyšší daňová povinnost, než jaká byla přiznána původně.

Opravné přiznání zcela nahrazuje to předchozí – finanční úřad k původnímu podání dál nepřihlíží a jako závazné bere jen poslední, opravné znění.

Jak spočítat zálohy na daň z příjmu kalkulačkou

Výše záloh na daň z příjmu se odvozuje od poslední známé daňové povinnosti, tedy od výsledku podaného daňového přiznání za předchozí zdaňovací období. Podle výše této povinnosti zákon určuje, jestli OSVČ zálohy platí vůbec, a pokud ano, jak často – čtvrtletně, nebo pololetně.

Jak kalkulačka funguje

Online kalkulačka pro výpočet záloh obvykle vyžaduje zadat výši základu daně nebo výslednou daňovou povinnost z posledního přiznání. Na základě toho spočítá výši a periodicitu záloh na následující období. Přehled toho, jak a kdy se zálohy platí, popisujeme v článku Daň z příjmu: termíny, zálohy a číslo účtu.

Zálohy se platí na zvláštní účet finančního úřadu, jehož číslo se liší podle kraje a typu daně, proto je vhodné si číslo účtu ověřit před první platbou.

Slevy na dani, například na manželku

Sleva na dani snižuje přímo vypočtenou daňovou povinnost, na rozdíl od nezdanitelné části základu daně, která snižuje jen základ, ze kterého se daň počítá. Mezi nejčastější slevy patří základní sleva na poplatníka, sleva na dítě formou daňového zvýhodnění, sleva na invaliditu nebo studium a sleva na manžela či manželku.

Podmínky slevy na manželku

Slevu na manželku (nebo manžela) lze uplatnit, pokud žijete ve společné domácnosti a její vlastní příjem za daný rok nepřesáhl zákonem stanovený limit. Do tohoto limitu se nezapočítávají všechny příjmy – některé dávky, jako je rodičovský příspěvek, se do limitu obvykle nezahrnují, zatímco třeba mzda nebo příjem z podnikání ano.

Přesnou výši limitu a aktuální podmínky pro uplatnění slevy na manželku upravuje zákon o daních z příjmů, jeho aktuální znění je vždy dobré ověřit před podáním přiznání, protože limity se čas od času mění.

Kromě slevy na manželku existují i další nezdanitelné části základu daně, které se od přímé slevy liší tím, že nesnižují výslednou daň jedna ku jedné, ale nejdřív zmenší základ, ze kterého se daň počítá. Patří sem třeba odečet úroků z hypotečního úvěru na bydlení, dary na veřejně prospěšné účely nebo příspěvky na penzijní a životní pojištění. Kombinace slev a odečtů může u konkrétního poplatníka výslednou daň snížit citelně, proto se vyplatí projít si všechny možnosti, na které máte nárok, a nespoléhat jen na tu nejznámější základní slevu na poplatníka.

U slevy na manželku je časté nedorozumění v tom, že se počítá za celý kalendářní rok najednou, ne poměrně po měsících jako některé jiné slevy. Pokud tedy podmínky pro uplatnění slevy splníte třeba jen v části roku, v mnoha případech si přesto můžete uplatnit celou roční slevu, ne jen její poměrnou část – konkrétní pravidla se ale liší podle situace, a proto se vyplatí je před podáním přiznání ověřit.

Jak podat daňové přiznání online

Online podání je nejrychlejší a dnes už i nejběžnější způsob, jak přiznání odevzdat. Přiznání se podává přes portál Moje daně, kde vyplníte elektronický formulář, systém vám pomůže s kontrolou vyplněných údajů a přiznání pak jedním kliknutím odešlete finančnímu úřadu.

Výhody elektronického podání

• Systém automaticky kontroluje logickou správnost vyplněných údajů
• Odesláním elektronicky odpadá nutnost tisknout a nosit formulář osobně
• Máte doklad o podání i historii dřívějších přiznání na jednom místě

Kdo má zpřístupněnou datovou schránku, má elektronické podání přiznání dokonce povinné. Podrobný návod, jak se do portálu Moje daně přihlásit a jak v něm postupovat, najdete v samostatném článku.