Akciová společnost (a.s.): co to je a jak funguje

Co je akciová společnost a čím se liší od s.r.o.

Akciová společnost je právnická osoba, jejíž základní kapitál je rozdělen na akcie, se kterými mohou akcionáři dále obchodovat. Akcionáři ručí za dluhy společnosti jen do výše svého vkladu, podobně jako u s.r.o., hlavní rozdíl je ale ve struktuře řízení, výši kapitálu a v tom, jak snadno lze podíl (akcie) převádět na jiného vlastníka.

Firmy jako Vodárenská akciová společnost nebo Gumárny Zubří, akciová společnost, ukazují typický profil a.s. v Česku, jde často o větší regionální nebo síťové podniky, kde má smysl mít víc vlastníků a formalizovanou strukturu řízení. Menší podnikatelé volí v drtivé většině spíš s.r.o. právě kvůli nižším nárokům na kapitál a jednodušší správě.

Rozdíl mezi oběma formami je i v tom, jak snadno lze do firmy přivést nového investora. U s.r.o. vyžaduje změna vlastnické struktury notářský zápis a zápis do obchodního rejstříku, zatímco u akciové společnosti se akcie mohou v některých případech převádět jednodušeji, zejména pokud jde o zaknihované akcie evidované v elektronickém systému. To je jeden z důvodů, proč firmy počítající s postupným vstupem více investorů volí právě formu akciové společnosti už od začátku.

Historicky byla akciová společnost typickou formou pro velké průmyslové podniky a poskytovatele veřejných služeb, jako jsou vodárenské nebo teplárenské společnosti, kde dává smysl mít široký okruh akcionářů, například obce jako spoluvlastníky infrastruktury. V posledních letech ale roste i počet menších akciových společností, které volí tuto formu kvůli plánovanému vstupu externích investorů nebo přípravě na budoucí prodej podílu.

Konkrétní příklad menší akciové společnosti se zahraniční účastí ukazuje i profil Akciové společnosti zahraničního obchodu.

Jaký je minimální základní kapitál akciové společnosti

Minimální základní kapitál akciové společnosti je 2 000 000 Kč, nebo 80 000 eur, pokud se společnost rozhodne vést účetnictví a kapitál vyjadřovat v eurech. Jde o výrazně vyšší hranici než u s.r.o., kde minimální vklad může být symbolický.

Základní kapitál se skládá z jmenovité hodnoty všech vydaných akcií. Před zápisem společnosti do obchodního rejstříku musí být splacena alespoň zákonem stanovená část kapitálu, zbytek lze v některých případech doplatit později podle podmínek stanovených zakladatelským dokumentem.

Akcie mohou mít podobu listinných nebo zaknihovaných cenných papírů, přičemž zaknihovaná podoba, tedy evidence v elektronickém systému místo fyzického papírového dokladu, je dnes u nově zakládaných společností běžnější kvůli nižší administrativní náročnosti a snazší evidenci vlastníků. Výše základního kapitálu i počet a jmenovitá hodnota jednotlivých akcií se uvádí přímo ve stanovách a jejich pozdější změna vyžaduje rozhodnutí valné hromady. Zvýšení nebo snížení základního kapitálu po založení společnosti je poměrně formální proces, který zahrnuje rozhodnutí valné hromady, případně notářský zápis a následný zápis změny do obchodního rejstříku, proto se vyplatí výši kapitálu už při zakládání promyslet s ohledem na plánovaný rozvoj firmy.

Typickým příkladem regionální akciové společnosti s vysokým základním kapitálem je vodárenská akciová společnost, kde bývají akcionáři i jednotlivé obce.

Jak probíhá založení akciové společnosti krok za krokem

Založení akciové společnosti je formálně náročnější než založení s.r.o. a zahrnuje několik povinných kroků.

• Sepsání stanov společnosti formou notářského zápisu, ve kterém se určí výše základního kapitálu, počet a druh akcií i struktura orgánů.
• Splacení příslušné části základního kapitálu na zvláštní účet ještě před vznikem společnosti.
• Ustanovení statutárního orgánu, tedy představenstva nebo statutárního ředitele, případně dalších orgánů podle zvoleného modelu vnitřní struktury.
• Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku, ke kterému se přikládají stanovy, doklad o splacení kapitálu a další povinné přílohy.
• Společnost právně vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.

Celý proces od sepsání stanov po zápis do rejstříku trvá v praxi obvykle několik týdnů, hlavně kvůli tomu, že rejstříkový soud musí posoudit úplnost a správnost všech podkladů. Na rozdíl od s.r.o., kde je dnes běžné i rychlé online založení podle vzorového dokumentu, akciová společnost prakticky vždy vyžaduje individuálně sestavené stanovy, protože musí zohlednit konkrétní strukturu akcionářů a zvolený model vnitřního řízení.

Podobný proces založení a navýšení kapitálu popisuje i příklad Lázní Luhačovice, které fungují jako akciová společnost.

Jaké orgány akciová společnost musí mít

Akciovka musí mít představenstvo (nebo statutárního ředitele) a dozorčí radu, nebo správní radu podle zvoleného modelu vnitřní struktury. Zákon totiž umožňuje volit mezi dualistickým systémem, kde vedle sebe funguje představenstvo a dozorčí rada, a monistickým systémem, kde společnost řídí statutární ředitel a dohled vykonává správní rada.

Vedle statutárního a kontrolního orgánu je nejvyšším orgánem akciové společnosti valná hromada, na které akcionáři rozhodují o zásadních otázkách, jako je schválení účetní závěrky, rozdělení zisku nebo změny stanov. Struktura orgánů tak dává akciové společnosti formálnější a kontrolovanější řízení než u jednodušší s.r.o.

Volba mezi dualistickým a monistickým systémem se odvíjí od preferencí zakladatelů a od toho, jak velký okruh lidí se má podílet na řízení a kontrole společnosti. Dualistický systém s odděleným představenstvem a dozorčí radou je v Česku tradičně častější a bývá vnímán jako přehlednější z hlediska rozdělení výkonné a kontrolní funkce, monistický systém se statutárním ředitelem se hodí spíš pro společnosti s menším počtem akcionářů, kde je žádoucí rychlejší rozhodování. Členy představenstva i dozorčí nebo správní rady volí valná hromada, funkční období těchto orgánů určují stanovy, obvykle jde o dobu v řádu let s možností opakovaného zvolení.

Kromě volby modelu je důležité i to, kolik členů bude mít každý orgán, protože zákon stanoví minimální počet, ale konkrétní počet členů si společnost určuje sama ve stanovách podle svých potřeb.

Kde najdu informace o konkrétní akciové společnosti (obchodní rejstřík)

Informace o konkrétní akciové společnosti, včetně majitelů a hospodaření, najdete ve veřejném obchodním rejstříku na justice.cz. Výpis obsahuje statutární orgán, sídlo, výši základního kapitálu, historii změn i uložené účetní závěrky, pokud je společnost do sbírky listin řádně ukládá.

Přes rejstřík lze dohledat i akciovky s regionálním významem, jako je vodárenská akciová společnost v konkrétním městě nebo teplárenská akciová společnost, a ověřit si tak aktuální statutární orgány nebo majetkovou strukturu firmy, se kterou plánujete spolupracovat. Podrobný postup vyhledávání firem podle názvu nebo IČO popisuje text o hledání informací o s.r.o. v rejstříku.

Kromě samotného výpisu z obchodního rejstříku má smysl u větších akciových společností zkontrolovat i uložené účetní závěrky ve sbírce listin, které dávají lepší představu o hospodaření a finanční stabilitě firmy než jen holý výpis se statutárními orgány. U regionálních akciových společností, jako jsou vodárenské nebo teplárenské podniky, bývají navíc mezi akcionáři i obce, což si lze ve výpisu z rejstříku rovněž ověřit. Výpis z obchodního rejstříku je veřejně dostupný zdarma bez nutnosti registrace, stačí znát název firmy nebo její identifikační číslo, což z něj dělá základní nástroj pro ověření obchodního partnera ještě před uzavřením smlouvy nebo zahájením spolupráce.

Jaké jsou výhody a nevýhody akciové společnosti pro podnikání

Hlavní výhodou akciové společnosti je snadnější přístup k dalšímu kapitálu, protože akcie lze relativně snadno převádět, případně nabízet novým investorům, aniž by to vyžadovalo složité smluvní změny jako u s.r.o. Akciovka navíc bývá vnímaná jako důvěryhodnější forma pro velké obchodní partnery a bankovní instituce.

• Výhodou je i omezené ručení akcionářů, podobně jako u s.r.o.
• Nevýhodou je vysoký minimální kapitál a náročnější formální požadavky na vedení a kontrolu společnosti.
• Administrativa spojená s valnými hromadami, zápisy a účetní závěrkou je náročnější a dražší než u menších forem podnikání.

Pro drobné podnikatele a začínající OSVČ proto zůstává akciová společnost spíše výjimečnou volbou, typicky pro projekty, které od začátku počítají s více investory nebo přípravou na vstup na kapitálový trh.

Než se podnikatel rozhodne mezi s.r.o. a akciovou společností, vyplatí se zvážit nejen aktuální potřeby, ale i výhled na několik let dopředu. Přechod z s.r.o. na akciovou společnost je sice právně možný formou přeměny, ale jde o administrativně i finančně náročný proces, takže je rozumnější zvolit rovnou tu formu, která odpovídá dlouhodobému plánu firmy, ne jen aktuální situaci v okamžiku založení. Konzultace se specializovaným právníkem nebo daňovým poradcem ještě před samotným založením dokáže ušetřit čas i peníze, protože pomůže vybrat nejen správnou formu podnikání, ale i optimální strukturu orgánů podle konkrétních plánů zakladatelů.

Pro OSVČ, které teprve zvažují, jestli přejít na obchodní společnost, bývá prvním krokem spíš s.r.o., a teprve po letech fungování a růstu firmy se otevírá otázka, jestli má smysl uvažovat o akciové společnosti.